Den #358-364 – Nové vízum

Vše je připraveno a zařízeno, už jen dojet na hranice a získat ten papír, který mě opravňuje tu ještě rok zůstat. Naplánovaná byla neděle den před tím než mi skončí platnost Working Holiday.

Od minulé cesty na Niagarské vodopády jsem se poučil a vzal jsem to autobusem. Nejdříve jsem měl koupený lístek s odjezdem zpět v 16:30, ale v pátek jsem to ještě zvažoval a protože předpověď byla na nějakých -1, rozhodl jsem se to změnit na dřívější odjezd. Nakonec to bylo ve 12:35.

Akorát ten odjezd z Toronta jsem moc nevychytal. Sedmá hodina ranní je dost špatná, protože ještě nejezdí metro. V neděli začínají až v 8 hodin, takže jsem musel jet autobusem. Naštěstí to nebylo tak strašné.

Zvolil jsem také jinou společnost než při cestě do Ottawy. Tentokrát jsem jel s Megabus. Prostoru na nohy bylo méně, ale i tak mi to bohatě stačilo. Byly tu nějaké monitory, které visely ze stropu, ale zapnuté nebyli, ani při cestě zpět.

Opět nepřišla žádná stevardka a nenabídla mi noviny a horký nápoj. Co se dá dělat.

Taky jsem si mohl najít, kam autobus přijíždí. Na místě jsem zjistil, že to není tak blízko k tomu mostu, který potřebuji. Tak jsem se prošel.

Město vypadalo dost mrtvě. No jo sezóna začne až za pár měsíců a tak tu skoro nikdo není.

První bod bylo USA. Potom získání víza a hurá domů. Na mostě mě čekaly turnikety, kam jsem musel dát 0,5$ za průchod.

Potom krásný výhled na vodopády

Na Americké straně, po tom co jsem jim řekl, že tu jsem, abych dostal vízum do Kanady, mě poslali si nejdříve vyřídit vízum a potom ať se vrátím. Dali mi akorát papír, že jsem byl na hranicích, což je to potvrzení, že jsem opustil Kanadu.

Takže jsem se vrátil zpět do Kanady a došel na imigrační. Překvapivě tam nikdo nebyl, takže jsem šel hned na řadu. Po pár minutách a ukázání pojištění na následující rok, mi dal vízum.

A tak jsem do hodiny od příjezdu měl vyřízené vízum a mohl jsem dělat úplně cokoliv. Třeba to pořádně oslavit v kasínu, ale tam už jsem byl, takže šupky zase do USA.

Tentokrát po mě za vstup do USA chtěli 6$, ani nevím za co to jako bylo, ale zaplatit jsem to musel. Samozřejmě jsem si zapomněl vyměnit dolary a tak jsem zkusil, jestli berou kanadské. No… neberou. Takže zaplaceno kartou a je to.

Americká strana vypadá jinak, nejbližší okolí vodopádů je park a protože se Niagara rozděluje a vytváří na Americké straně takové malé ostrůvky, na některé jsou vytvořené můstky. Teď to všechno akorát bylo zavřené, kvůli náledí.

Do toho tu rekonstruují nějakou budovu s restaurací a tak, takže nic moc. A pro jistotu tu nebyli otevřené jediné toalety…

Nakonec jsem našel jednu kešku a vydal jsem se zpět.

Protože jsem měl ještě dost času a začínal jsem byl celkem vymrzlí, vydal jsem se směrem k nádraží najít nějakou kavárnu kde bych si dal čaj a počkal, než přijede autobus.

Nakonec se mi podařilo najít moc pěknou kavárnu, která byla pěkná jak zvenku tak zevnitř. Dělali tu dokonce i snídaně a nějaké saláty a polévky. To mě celkem potěšilo, že alespoň jedna pěkná kavárna se tu najde 😀

Tím jsem mi oficiálně začal další rok v Kanadě.

Autor

Jakub Vlček

Píšu tento blog, protože vás tím mohu obohatit o moje zkušenosti (kladné i záporné) z oblasti investování do sebe, do svého rozvoje a do svého života. Už jsem něco přečetl, slyšel a vyzkoušel a tak si myslím, že je načase část těch informací předávat dál. Nezapomeňte, že to jsou jen informace a bez AKCE nemají na váš život vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *