Kanada 2.rok – říjen 2017

Po dlouhé době jsem byl pozvaný na narozeniny. Následující den jsem nepracoval, tak jsem šel. Původně jsem myslel, že se slaví jedny narozeniny, ale nakonec se ukázalo, že jde rovnou o tři, což bylo dost nečekané.

Jako obvykle jsem moc nepil a odešel jsem celkem brzo. Měl jsem se totiž sejít s jednou holčinou, ale to nakonec nedopadlo. Z toho jsem moc překvapený nebyl.

O týden později jsem byl pomáhat naší sekretářce a jejímu manželovi postavit zahradní domeček. Takže můžu říct, že jsem v Kanadě něco vybudoval a zůstane tu po mě odkaz. Haha

To jsme si vydělali celkem dost peněz. Jakože asi 40$ za hodinu. Hodilo se to, poslední týdny byly trochu chudší, dělal jsem méně a tak se každý dolar hodí.

Další týden jsem šel na sushi s Davidem, Mayrou a ještě jednou jejich kamarádkou z Koreii. Bylo to super a nakonec jsme zašli na kafe a povídali si další asi dvě hodiny.

Nakonec jsem stihl i Toronto Island. Byl to jeden z posledních pěkných víkendů, takže skutečně na poslední chvíli. Cesta tam byla přívozem, na který čekalo asi 100 lidí. Vypadalo to, že je to celkem oblíbená destinace a chodí tam hodně lidí. Když jsem se tam procházel, tak jsem měl pocit, že je tam neuvěřitelně velká koncentrace turistů nebo všichni mluvili cizí řečí jen tak. Normálně jsem snad tolik turistů v žádné jiné části Toronta nepotkal.

Na ostrově je malé bludiště, které je vážně dobře udělané. Posuzuji podle toho, že mi vážně trvalo, než jsem našel cestu do středu. Taky jsou tam pláže, molo, maják, letiště a i část, kde lidé bydlí. U letiště a v části kde jsou domy jsem nebyl.

Nakonec jsme v práci mohli sledovat lososy táhnoucí proti proudu Humber River. Nemáme tam žádný jez, abychom je viděli skákat, ale i tak bylo zajímavé sledovat, jak se snaží dostat výš proti proudu.

Na Halloween jsem šel do Casa Loma na Legends of Horror, což je taková strašidelná cesta v části hradu, hlavně v zahradě a v podzemí. Rozhodl jsem se na poslední chvíli a tak už nebyli žádné volné lístky. Musel sem jít na slepo s tím, že snad budou nějaké lístky k sehnání na místě.

Počet lístků očividně nebyl omezený, protože pouštěli hodně lidí. Když jsem dorazil, tak tam byla fronta tak 100 lidí a ti co měli lístky mohli celou řadu přeskočit. Takže jsem tam nakonec vydržel a dostal se dovnitř. Čekal jsem něco malinko přes hodinu a uvnitř bylo tolik lidí, že skutečně nebylo čeho bát.

Mnohem lepší by bylo méně lidí a větší rozestupy, ale prachy jsou prachy, že jo, tak co by tam nepustili milion lidí. Nakonec tam byli strašidelné úseky a to nejvíce v podzemí, kde byli sekce oddělené plentou a tak tím člověk procházel více méně sám. Jinak herci byli fakt dobrý, jako být tam méně lidí, tak naprosto jiný zážitek.

Už nám tedy zbývá jen pár týdnů a hřiště bude zavřené. Zima se neúprosně blíží i když to zatím nevypadá, protože jsme měli naprosto skvělé počasí. Teploty přes 15 stupňů a sluníčko.

 

Autor

Jakub Vlček

Píšu tento blog, protože vás tím mohu obohatit o moje zkušenosti (kladné i záporné) z oblasti investování do sebe, do svého rozvoje a do svého života. Už jsem něco přečetl, slyšel a vyzkoušel a tak si myslím, že je načase část těch informací předávat dál. Nezapomeňte, že to jsou jen informace a bez AKCE nemají na váš život vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *