Kanada 2. rok – Young Professional

Dostal jsem pozvánku, měl jsem všechny dokumenty, nové pojištění a zbývalo dostat nové vízum. Kvůli němu jsem musel znovu vstoupit do Kanady. Nejbližší a nejlevnější jsou z Toronta Niagarské vodopády. Vzal jsem se teda den dovolené a ranním autobusem jsem vyrazil k Niagarským vodopádům. Tam má cesta autobusem skončila, dál jsem musel pěšky.

Z autobusového nádraží to byl pěkný kus cesty a nebylo žádné teplo. Přejít most pěšky stojí nějaké $2 a nikdo vás při opouštění Kanady nekontroluje. Na druhé straně si vás však Američani zkontrolují a zaplatíte další poplatek. Nic méně při odcházení do Kanady nic neplatíte. Naopak při přicházení do Kanady nic neplatíte. No prostě to mají naopak.

Tohle všechno proběhlo dobře a během necelé hodiny jsem měl nové pracovní vízum. Nakonec jsem se podíval na americkou stranu Niagarských vodopádů, ale takhle brzy na jaře nic moc. Spousta míst byla kvůli ledu uzavřena. Jinak tam na té americké straně skoro nic není.

Jaro pro mě pokračovalo celkem nešťastně, protože jsem převrátil golfový vozík pokusu o driftování a vykloubil si při tom rameno. Řekl bych, že se taková dobrá první polovina roku pěkně sr***ala.

O pár měsíců později mě totiž srazilo auto, když jsem jel na skůtru domu z práce. Naštěstí se mi nic nestalo, jen jsem měl odřené koleno a naražené rameno, tentokrát to druhé.

K tomu se váže pojištění, věděl jsem, že můžu mít OHIP, ale nějak se mi ho nechtělo zařizovat. Myslel jsem, že to bude trvat několik měsíců než to budu moct využívat a ani jsem neplánovat to nějak využívat. Nic méně po tom co jsem si vykloubil rameno a musel k doktorovi, jsem se rozhodl to zařídit. Jaké bylo moje překvapení když jsem zjistil, že to je otázka pár minut a můžu to ihned využívat. Takže jsem u doktora utratil nějaké peníze, které jsem nemusel.

Na konci léta jsem odjel do NYC na 4 dny a vrátil se bez problémů jen s pracovním povolením, na letišti v Torontu jim to stačilo a stačilo jim to i před odletem z NYC. New York byl skvělý a doporučuji všem ho navštívit.

Potom už jsem nikde nebyl a ze zbytku roku se stala taková rutina.

Začalo to být zajímavé před odletem domů, kdy jsem potřeboval poslat nějaké věci domů a zároveň si nechat jen to nejpotřebnější co zabalím do kufru. To se úplně nepovedlo a musel jsem tam nechat ještě více věcí než jsem původně plánoval. Něco odvezu až se tam vrátím.

Mobilní telefon jsem zrušil pár dní před odjezdem a to samé s posilovnou. Nejhorší je bankovní účet protože z něho stále ještě musejí nějaké peníze odejít a musí mi přijít výplata. V bance jsem tedy vyplnil papír, že můžou moje požadavky zpracovat po telefonu a nemusím tam osobně chodit.

Ještě jsem prodal elektrický skútr a vydělal nějaké extra peníze. Bylo to kupodivu mnohem jednodušší než jsem si myslel. Nabídek jsem měl spoustu i když většina za méně peněz než jsem chtěl. Nakonec jsem zprovoznil zadní brzdu a prodal to za $200. To jsem považoval na rozumnou cenu.

Tím končí moje zkušenost v Kanadě a doufám, že se tam ještě někdy vrátím.

Autor

Jakub Vlček

Píšu tento blog, protože vás tím mohu obohatit o moje zkušenosti (kladné i záporné) z oblasti investování do sebe, do svého rozvoje a do svého života. Už jsem něco přečetl, slyšel a vyzkoušel a tak si myslím, že je načase část těch informací předávat dál. Nezapomeňte, že to jsou jen informace a bez AKCE nemají na váš život vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *